Vítězný oblouk: Porovnání verzí
už je rozděleno |
m {{Autoritní data}}; formát zápisu šablon; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy}} |
{{Různé významy}} |
||
[[Soubor:Arc de titus frontal.jpg| |
[[Soubor:Arc de titus frontal.jpg|náhled|Titův vítězný oblouk]] |
||
'''Vítězný''' nebo také '''triumfální oblouk''' je monumentální stavba ve tvaru otevřené [[brána|brány]], která byla už od [[starověk]]u stavěna na počest vítězství ve válce. První zprávy o nich pocházejí ze [[Starověký Řím|Říma]] z období přelomu letopočtu. Dosud zachované jsou v Římě: oblouk [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I.]] vedle [[Koloseum|Kolosea]], [[Titův oblouk|Titův vítězný oblouk]] a [[Oblouk Septimia Severa]] – oba na [[Forum Romanum|Foru Romanu]]. |
'''Vítězný''' nebo také '''triumfální oblouk''' je monumentální stavba ve tvaru otevřené [[brána|brány]], která byla už od [[starověk]]u stavěna na počest vítězství ve válce. První zprávy o nich pocházejí ze [[Starověký Řím|Říma]] z období přelomu letopočtu. Dosud zachované jsou v Římě: oblouk [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I.]] vedle [[Koloseum|Kolosea]], [[Titův oblouk|Titův vítězný oblouk]] a [[Oblouk Septimia Severa]] – oba na [[Forum Romanum|Foru Romanu]]. |
||
Jelikož byly triumfální průvody pro římské vojevůdce a císaře organizovány výhradně v Římě a [[Konstantinopol]]i, měly by se vítězné oblouky mimo tato města označovat jako slavobrány.{{Doplňte zdroj}} Později byly stavěny v mnoha zemích, nejvíce je jich v [[Itálie|Itálii]], [[Francie|Francii]] a [[Rusko|Rusku]]. V roce 1986 byly nalezeny zbytky nejseverněji položené římské slavobrány ve městě [[Mainz-Kastel]]. |
Jelikož byly triumfální průvody pro římské vojevůdce a císaře organizovány výhradně v Římě a [[Konstantinopol]]i, měly by se vítězné oblouky mimo tato města označovat jako slavobrány.{{Doplňte zdroj}} Později byly stavěny v mnoha zemích, nejvíce je jich v [[Itálie|Itálii]], [[Francie|Francii]] a [[Rusko|Rusku]]. V roce 1986 byly nalezeny zbytky nejseverněji položené římské slavobrány ve městě [[Mainz-Kastel]]. |
||
Největším vítězným obloukem světa je [[Památník revoluce v Mexiku]], [[vítězný oblouk (Pchjongjang)|druhý nejvyšší vítězný oblouk]] v pořadí se nachází v hlavním městě Severní Koreje [[Pchjongjang]]u. Byl vybudován podle vzoru slavného [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] vítězného oblouku v Paříži, ve skutečnosti je ovšem vyšší. |
Největším vítězným obloukem světa je [[Památník revoluce v Mexiku]], [[vítězný oblouk (Pchjongjang)|druhý nejvyšší vítězný oblouk]] v pořadí se nachází v hlavním městě Severní Koreje [[Pchjongjang]]u. Byl vybudován podle vzoru slavného [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] vítězného oblouku v Paříži, ve skutečnosti je ovšem vyšší. |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
| ⚫ | |||
{{Pahýl}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
{{pahýl}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Vítězné oblouky| ]] |
[[Kategorie:Vítězné oblouky| ]] |
||
Verze z 9. 8. 2021, 19:28
Vítězný nebo také triumfální oblouk je monumentální stavba ve tvaru otevřené brány, která byla už od starověku stavěna na počest vítězství ve válce. První zprávy o nich pocházejí ze Říma z období přelomu letopočtu. Dosud zachované jsou v Římě: oblouk Konstantina I. vedle Kolosea, Titův vítězný oblouk a Oblouk Septimia Severa – oba na Foru Romanu.
Jelikož byly triumfální průvody pro římské vojevůdce a císaře organizovány výhradně v Římě a Konstantinopoli, měly by se vítězné oblouky mimo tato města označovat jako slavobrány.[zdroj?] Později byly stavěny v mnoha zemích, nejvíce je jich v Itálii, Francii a Rusku. V roce 1986 byly nalezeny zbytky nejseverněji položené římské slavobrány ve městě Mainz-Kastel.
Největším vítězným obloukem světa je Památník revoluce v Mexiku, druhý nejvyšší vítězný oblouk v pořadí se nachází v hlavním městě Severní Koreje Pchjongjangu. Byl vybudován podle vzoru slavného Napoleonova vítězného oblouku v Paříži, ve skutečnosti je ovšem vyšší.
V kostele
V katolickém kostele se tímto označením označuje oblouk oddělující kněžiště a loď. Používá se pro něj také termín triumfální oblouk. Ve středověku byl na rozhraní lodi a kněžiště postaven tzv. letner (nazývaný také lektorium neboli chórová přepážka). Ve vítězném (triumfálním) oblouku bývala v úrovni patek oblouku na vodorovném břevně umístěna rozměrná dřevěná socha ukřižovaného Krista s Pannou Marií a svatým Janem.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vítězný oblouk na Wikimedia Commons
